Kdo si myslí, že jen muži mají právo pyšnit se tím, že jsou dobrými řidiči nebo dokonce lepšími automobilovými závodníky než ženy, jsou na omylu. Je to jen tím, že je tam žen málo.

·        Pokud některá z žen zasáhne do tohoto sportu, stojí to určitě za to a je nepřehlédnutelná.

Když se na přelomu století, roku 1900, narodila do rodiny zámečnického mistra Pospíšila malá Eliška, nikdo jistě netušil, že na ní svět jen tak nezapomene.

–         Byla všestranně nadaná.

–         S přehledem zvládala cizí jazyky.

–         Do vínku jí byl dán i hudební talent.

Co by to bylo platné, kdyby jí sudičky nepřisoudily i velkou odvahu.

·        Když chtěla poznat svět a vinou byrokracie se jí nepodařilo dostat do Španělska, aby mohla navštívit vysněný Cejlon, rozhodla se pracovat v kuchyni na zámořské lodi.

·        Sice se jí, ani to, nepodařilo, ale určitě nelitovala.

·        V té době poznala Čeňka Junka.

Už určitě každý ví, o jaké výjimečné ženě je řeč. Eliška Junková. Slavná automobilová závodnice.

Nic pro ni nebylo nemožné

Ve dvacátých letech, dvacátého století, se Eliška Junková stala nejrychlejší ženou světa.

·        Dokázala potrápit i ty nejlepší jezdce, když v závodě Grand Prix Německa zvítězila.

·        Ještě těžším závodem byl Targa Florio, který kličkoval po sicilském pohoří Madonie.

–         Tento závod byl výjimečný tím, že se jel v horském terénu na úzkých cestách.

–         Obsahoval tisíc pět set zatáček.

–         Byl prohlášen za nejtěžší.

Eliška Junková si z Itálie přivezla

·        pohár za nejrychlejší druhé kolo (závod obsahoval pět kol)

·        pohár za nejlepší, amatérský, výkon

·        dámskou cenu.

A v Čechách si vysloužila velký obdiv a přezdívku „královna volantu“. Bohužel, svou kariéru ukončila velice brzy, už ve svých osmadvaceti letech.

·        Po havárii, ve které zemřel její manžel, Čeněk Junek, už se za volant závodního vozu neposadila.

Na automobilový sport ale nezanevřela. Věnovala se organizačním pracím.